Následky povodní z ptačí perspektivy

S likvidací škod po nedávných ničivých povodních pomáhá Armáda ČR již od počáteční fáze. Jedním z podpůrných zdrojů pro cílené nasazení vojáků se staly aktuální letecké měřické snímky (LMS). Ty poskytují ucelený a zároveň velmi detailní pohled na zasažené lokality z ptačí perspektivy a díky své vysoké přesnosti zajišťují přesné vymezení nejvíce postižených lokalit.

„Takto podrobné podklady by nevznikly bez dlouhodobé úspěšné spolupráce Ministerstva obrany a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK),“ uvádí plukovník Miroslav Plaček, zástupce ředitele Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce a následně popisuje celý sled událostí: „Snímky jsou pořízeny 24. základnou dopravního letectva pomocí fotogrammetrického letadla L 410 FG, které má na své palubě fotogrammetrickou kameru Leica ve vlastnictví ČÚZK. Tento úřad také nasnímaná data předzpracuje na svém pracovišti v Pardubicích. Finální produkt je připraven v našem úřadu a k dispozici prostřednictvím publikace na mapovém portálu.“ 

Tento léty prověřený postup je pro potřeby živelné katastrofy významně urychlen. „Nelze si ale myslet, že takto kvalitní podklad bude k dispozici okamžitě po nalétnutí,“ dodává plukovník Plaček s tím, že pro získání kvalitních LMS je nutné dodržet stanovené postupy. Podívejme se tedy detailněji na celý postup vzniku LMS.

Je pondělí 16. září, první hodiny po katastrofickém deštivém víkendu. Pro VGHMÚř znamenalo posledních několik dní velké úsilí při shromažďování veškerých podpůrných hydrologických, meteorologických a geografických podkladů z různých externích i interních zdrojů. Vyvrcholením celého řetězce událostí byla publikace v rámci vytvořené jednotné aplikace „Povodně 2024“ prostřednictvím platformy Portal for ArcGIS. 

Zájem pomáhat ovšem tímto neskončil a tak, vedle tradiční a osvědčené spolupráce geodetů s ženisty při projektování staveb mostních provizorií, padl návrh na snímkování vybraných postižených oblastí pomocí řádkové fotogrammetrické kamery Leica ADS100. Tento návrh byl okamžitě přijat zástupcem ředitele VGHMÚř a následně ředitelem sekce zpravodajského zabezpečení Armády České republiky Ministerstva obrany a Velitelstvím pro Operace. Snímkování nahrávalo také počasí, které se mělo postupně lepšit a umožnit tak pořízení LMS ve všech plánovaných lokalitách. Následující dny tak představovaly nekonečný maraton telefonátů vedoucí k realizaci tohoto plánu. 

Bylo především nutné zajistit neustálou komunikaci se Zeměměřickým odborem v Pardubicích a 24. základnou dopravního letectva v Praze – Kbelích. „Tímto bych rád poděkoval zejména Mgr. Petru Dušánkovi z Pardubic a majorovi Petru Odstrčilovi z pražské základny, bez kterých by celý proces snímkování nebyl možný,“ oceňuje vedoucí oddělení fotogrammetrie kapitán Lukáš Holman, pověřený organizací snímkování za VGHMÚř.

Během pondělí a úterý došlo k vytipování prvních oblastí pro nasnímkování. Tento seznam byl následně několikrát aktualizován. „Neustálé doplňování lokalit nám činilo problémy, protože každý let by měl být důkladně předem naplánován,“ vysvětluje kapitán Holman. 

Nicméně vše se podařilo doladit a ve středeční poledne vzlétlo letadlo L 410 FG směrem na Jesenicko a Ostravsko. Celkem se během středy a čtvrtka uskutečnilo 5 letů v celkové délce 11,5 letových hodin, přičemž mělo být zachyceno celkem 22 lokalit, nejen v nejvíce postižených krajích – Olomouckém a Moravskoslezském, ale i v jižních Čechách. Letová hladina se u všech letů pohybovala kolem 600 metrů nad terénem. 

Získané LMS představují několik stovek gigabytů dat, a ty musely být okamžitě přehrány na externí disk a dovezeny do Pardubic na předzpracování specializovaným softwarem. Po tomto zpracování následoval rychlý transfer do Dobrušky k tvorbě finálního produktu. „Vzhledem k velkému objemu dat byly lokality zpracovávány a publikovány postupně, celkem se jedná o 3 oblasti v jižních Čechách a 18 oblastí na severní Moravě. Jediná lokalita – soutok Moravy a Bečvy nebyla nasnímkována, protože zde nedošlo k ohrožení osob a majetku. Prostorové rozlišení výsledného produktu je 8 cm,“ uvádí detaily kapitán Holman. Ten dále dodává, že díky použité fotogrammetrické kameře využívající také blízké infračervené záření elektromagnetického spektra, lze LMS zobrazit i v nepravých barvách. Zdravá vegetace zde bude mít červenou barvu, podmáčené oblasti odstíny azurové. To by mohlo být užitečné zejména při vymezení oblastí záplavové vlny.

Pořízené LMS jsou také dobrou investicí do budoucna. Na jejich základě lze například zpřesnit modelaci záplavových území či určit místa pomalého opadnutí vody. V neposlední řadě zachycují obraz rozsahu povodní pro budoucí generace obdobným způsobem jako při povodních v roce 1997 a 2002. 

Závěrem jen doufejme, že další využití fotogrammetrické kamery bude pro pouze pro standardní úkoly a nebude se týkat krizového řízení. Nicméně jsme si ověřili, že i v takto vypjatých situacích jsem schopni dosáhnout velmi dobrých výsledků. Bez kvalitní vzájemné spolupráce několika subjektů by však toto nebylo možné.

Autor: mjr. Mgr. Jan Prislinger, kpt. Mgr. Lukáš Holman